Ve většině evropských zemí existuje v současné době pylová informační služba (PIS), která sleduje obsah pylu, případně i jiných biologických objektů v ovzduší. Při znalosti kvantitativních a kvalitativních údajů o výskytu pylů v ovzduší celé Evropy je možno následně vypracovat předpovědi pro další období. Zpracované údaje slouží lékařům i pacientům ke zkvalitnění léčby. V bývalém Československu byla PIS založena v roce 1992 a v současné době sleduje situaci 12 monitorovacích stanic.
Pylová sezóna
Pylovou sezónu lze v našich zeměpisných podmínkách rozdělit do tří hlavních období. To první jarní se vyznačuje převahou pylů dřevin, letní pak pylem trav a na podzim je dominujícím alergenem pyl plevelů a spor plísní. Kdy pylová sezona začne, je těžké předpovědět. Jsou roky, kdy pylová sezóna začíná již v únoru a v teplejších oblastech ČR je možno zachytit pyl lísky nebo olše již v lednu, kdy málokdo předpokládá, že by mohlo cokoliv kvést.
Jsou ale také roky, kdy pylová sezona propuká po tuhé zimě až v průběhu března. Začátek pylové sezóny je tak pro mnoho lidí až překvapivě brzy, protože první obtíže, které alergici zaznamenávají, jsou v dubnu a květnu, ale to je již pylová sezóna v plném proudu a mnoho dřevin je již odkvetlých. Pylová sezóna v České republice a tedy i na Českomoravské vrchovině začíná rozkvětem lísky. Jarní sezóna pylů stromů je kratší než ta letní u trav. Zpravidla trvá asi pět až sedm týdnů do začátku května. Nejvýznamnějšími pylovými alergeny jara jsou líska, olše, vrba, bříza, dub, jilm, jasan, platan a další.